Góry Stołowe - kraina zrodzona z morza

• PNGS
• PŘÍRODA
• TURISTIKA
• EDUKACE
• FOTOGALERIE

• Geologie
• Flóra
• Živočichové

  Živočichové

Savci

Na území Národního parku Stolových hor byly do dnešního dne popsáno 48 druhů savců. Tento počet určitě není ještě konečný. Takoví savci jak: ježek, krtek, srnec, veverka, několik druhů myší a norníků, rejsek obecný atd. jsou rozšířeny na území celé země, a tak není nic vyjímečného uvedení jich zde. Chybějící alpinské pásmo na území Národního parku Stolových hor vylučuje výskyt vysokohorských druhů savců. Z horských savců můžeme na území NP potkat jedině rejska horského, který je minimálně větší od běžně rozšířeného rejska obecného. Obvykle se zabydluje v oblasti vyšší než 500 m n.m. Je to druh, který se živí bezobratlovci a které loví většinou v promoklém prostředí. Od května do října má 1 – 2 vrhy v roce po 6 mláďat. Horskou podobu krajiny zdůrazňuje také přítomnost na tomto území veverky černé. Tento druh veverky se v horských lesích vyskytuje dvakrát častěji červená, ale například v Kudowie Zdroj je mnohém vzácnější. Na setkání se zajímavými savci je nejvhodnější noc, během které živočichové mají větší jistotu, že se nesetkají s člověkem. V bukovém lese se lze setkat s plchem velkým, kterého si lidé často pletou z důvodu velkého načechraného ocasu s veverkou šedou. Jenomže plch není s veverkou blíže spříbuzněný. Během hledání semínek buku dokáže velmi svižně přeskakovat mezi větvemi vysoko nad zemí. Na podzim se zdržuje v blízkosti domova, zatímco v zimě schovaný pod zemí upadá ke spánku. V parku lze potkat také jeho dva příbuzné. Plšík lískový často obydluje líhňové budky, přestavuje hnízda ptáků do tvaru "iglú". Je to nejrozšířenější druh z rodiny plchů. Vzácnější je plch lesní, který se na území parku vyskytuje nejdále na západ na území svého výskytu. V Polsku byl objeven na území s drsnějším klimatem, hlavně na horách a na severovýchodě. Vede hlavně noční způsob života, ale pro shromáždění dostačujících zásobů tuků na podzim loví také přes den. Živí se především hmyzem, nepohrdá také ovoci nebo semínky. Hnízda staví v hnízdech ptáků a dutinách stromů. V období zimy tři výše zmíněné druhy stavějí obvykle své pelíšky pod zemí, kde nejsou výrazné teplotní rozdíly a přespávají zde nevhodné období. Mohou doplňovat svůj dietní režim vykrádáním ptačích hnízd, ale škody nejsou příliš velké. Plch velký prospává tímto způsobem 7 měsíců v roce. Není také žádným překvapením výskyt na dvou stanovištích vydry, která se v poslední době velmi rozšířila. Bohužel potoky v samotném parku nejsou natolik velké, aby ji zajistili optimální podmínky k životu (a k získávaní potravy), a proto výše zmíněné týká spíše nižších horských oblastí na hranicích Parku. Hlavní potravou pro vydry jsou ryby a proto je tímto zápachem prosáklý její trus, který nechávají ve vyšších částech. Tímto upozorňují jiné zvířata tohoto druhu o hranicích svého revíru. Vydra vede nočni způsob života, a tak je nutné hodně štěstí, aby byla možnost jí setkat. Jednotlivá pozorování posledních let se týkají také medvěda, vlka a kamzíka horského. Přítomnost medvěda nebyla potvrzena s celou jistotou, ale stopy putování jedince v letech 1991- 1998 nasvědčují, že navštěvoval také tyto oblasti. Bohužel jedna se v tomto případě o ojediněle zvíře, které nemá šanci se rozmnožovat. Po mnoha letech nepřítomnosti byl viděny v Stolových horách na jaře 2000 roku také vlci. Vzhledem k velikosti hor a velkou penetrací není pravděpodobné, že se zde zabydlí. Nic méně nachází se zde dostatečná potravinová základna v podobě rozmnožené populace jelena. V 1996 roce byl zde pozorován také kamzík horský, není zde však přirozeným jedincem. Pravděpodobně je to druh, který byl přesunut z oblastí Sněžníka Kladského počátkem sedmdesátých let. Toto území navštěvují také muflony, pro které Stolové hory nejsou trvalým domovem. Velice zřídka se vyskytuje daněk. Tří poslední druhy savců byly zavedeny do tohoto prostředí v důsledku lovecké činností člověka a vzhledem k tomu, že jsou považovány jako cizí element ve zdejším prostředí, jejich přítomnost na území parku není požadovaná. V oblasti parku byla potvrzena rovněž přítomnost jezevce lesního. Netopýr pestrý je druh netopýra umístěny v Polské červené knize zvířat, jeho výskyt byl potvrzen na několika stanovištích v oblastí osad. Kromě něj se zde vyskytuje dalších 12 druhů netopýrů, které často nacházejí ukrýt ve skalních dutinách. Podobně, jak v případě ptáků, se rovněž mezi některými savci a pískovcovými skalami zavázala velice zajímavá a neobvyklá sít závislostí. Skalní útesy jsou přírodní bariérou pro cestující savce, podél kterých je možné si všimnout výjimečného nashromáždění se stop. V početných, rozlehlých prohloubeních se jeleni a divoká prasata otírají o zdi a ponechávají stopy vysušeného blata promíchaného se srstí. Tam také odpočívají. Většina lišek nekope samostatné nory, ale využívá přirozené labyrinty mezi skály pro úkryt, které pouze zprůchodňuje. V posledních letech se objevili první příznaky synantropizace tohoto savce, který se živí odpadky a přichází čím dál tím blíže k člověku. Rovněž jezevec se zabydluje v chodbách ve skalách, výjimečně kopě nory. Tento savec vede noční způsob života a občas je možné se s ním setkat během pasení při hlavních cestách parku. Protože kromě člověka nemá tento savec přirozené nepřátele, kterých by se mohl obávat, chová se během hledaní potravy hlasitě. Překvapivé je, že v teto oblasti se vyskytují také veverky, využívající skalní prohloubení za svoje hnízda. Stavba těchto hnízd je odlišná od typických konstrukcí, protože jsou sestaveny výlučně ze suchých trav. Nakonec se také můžeme zmínit o jelenovi, a to vzhledem k početnosti a úloze, jakou odehrává v procesu biocenózy v této oblastí. V období říje hlasité ryky jelenů je slyšet praktický kdekoliv, například z Cesty Stu zatáček, Karlowa, Bludných Skal, občas rovněž i za dne. Setkání s jelenem také nepatří mezi výjimky. Pro důkladné pozorování chováni jelenu je třeba se za úsvitu nebo po západě slunce vydat například na Hejšovinu nebo Nárožník. Bez sestupu z vyznačené cesty je možné obdivovat desítky jelenu putujících na poblízké louky za potravou. Často je možné setkat také srnce.

• Bezobratlí
• Ryby
• Obojživelníci a Plazy
• Ptáci
• Savci

Copyright by Park Narodowy Gór Stołowych

Mikroprojekt "Wsparcie edukacji ekologicznej na Pograniczu Kłodzkim" współfinansowany ze środków Europejskiego Funduszu Rozwoju Regionalnego oraz budżetu państwa
za pośrednictwem Euroregionu Glacensis w ramach Programu Operacyjnego Współpracy Transgranicznej Republika Czeska - Rzeczpospolita Polska 2007 - 2013