Góry Stołowe - kraina zrodzona z morza
Rostliny a houby
Houby, výtrusní rostliny a skalní společenstva
Značné zalesnění území a vhodné podmínky způsobují, že houby mají velmi důležitý podíl v přírodním prostředí Stolových hor.Jsou ony, jak tomu bylo doposuď, málo známé. 
Nicméně ve skutečnosti lze v lesích Parku najít většinu známých velkoplodnicových hub jako: hřib smrkový, hřib žlutomasý, hřib plstnatý, křemenáč osikový, václavka obecná, muchomůrka červená, ryzec pravý. Z méně rozšířených se na lesních mýtinách a sušších loukách v blízkosti lesů vyskytuje bedla vysoká, a ve vlhkých travních společenstev malý, žlutý hříbek – šťavnatka citrónová. Mrtvé stromy jsou osidlovány houbami, v tom často viděný na bukách choroš. Ze vzácných druhů je třeba zmínit houby plně chráněny: kotrč kadeřavý, pýchavka obrovská, hadovka smrdutá, ohnivec šarlatový a korálovec bukový.
Výtrusní flóra a skalní společenstva
Flora výtrusních rostlin Národního parku Stolových hor je bohatě reprezentovaná. Je to spojené s vyjímečnou geologickou budovou, výskytem velkého počtu odkrytých skalních povrchů, rozmanitým reliéfem a příznivým vlhkostními podmínkami pro tuto skupinu rostlin. Zadržování vody na nepropustném podkladu v rámci kalovců i slínů střední úrovně zarovnání hor je příznivé pro udržování se velkého počtu vlhkých sídlišť – slatinišť a rašelinišť. 
Velký význam, hlavně pro vyskytující se na skalách sinice, játrovky i mchy mají také mikroklimatické faktory, hlavně v horní části kvádrových pískovců. Tyto skály, díky schopnosti nasákání vodou v oblasti značného množství srážek, mají dodatečně vliv na udržování se značné vlhkosti ovzduší. Zvlášt vlhké mikroklima se vyskytuje v štěrbinách a rozpadlinách těchto skal z důvodu zadržování studenějšího vzduchu, zmenšení odpařování a pozdějšího tání sněhu. Zajímavým ekosystémem rozvíjejícím se się v podmínkách mikroklimatu rozpadlin a pseudo- jeskyň pískovcových skal jsou tzv. "kořenové stalagmity". Vznikají v případě, že na rostoucí blízko povrchu půdy mladý kořen stromu (np. buku) začne kapat ze stropu nebo skalního převisu voda. Vytváří se tak hustý chuchvalec drobounkých kořinků rostoucích ve vzduchovém prostředí ve směru kapající vody. Tento chuchvalec je hustě prorostlý střípkami mykorhizních hub. Osidlují se na ním také játrovky, řasy, sinice a početní bezobratlí (chvostoskoci, drobní brouci, mravenci) živící se exudace kořenů a mycelium a také lovící je dravci – hlavně pavouci. V závislosti na intenzivitě kapání vody zmíněné "kořenové stalagmity" dosahují výšky do 10 a dokonce do 50 cm a mají od několika do několikanácti centimetrů průměru. Dorůstajíc ke stropu pseudo- jeskyní občas tvoří "kořenové stalagnáty". Stolové hory jsou jedinou v Polsku tak velkou oblastí s výskytem kvádrovích pískovců, a proto spojená s nimi flóra výtrusných rostlin je také vyjímečná. Je charakterizována mezi jinými velkým počtem druhů játrovek. Tato jednoduchá skupina mechorostů vyžaduje větší než mchy vlhkost ovzduší. Járovci se výrazně liší od mchů. Mají výrazně menší tkáňové rozlišení a často stélkovou stavbu těla. Jiným způsobem jsou také vytvořeny rozmnožovací orgány játrovek. Zástupcem játrovek může být pobřežnice, kterou ve 3 druzích můžeme potkat na území Národního parku Stolových hor. Z potvrzených více než 120 taxonů játrovek, alespoň 5 se nevyskytuje na jiných stanovišťích v Polsku, a celá řada jsou to druhy velice vzácné v zemi. 
Jeden - Gymnocolea acutiloba (nemá polský název), rosnoucí na stěnách štěrbin na Velké Hejšovině, je považován za relikt pamatující období třetihor. Velká část játrovek Parku jsou horské druhy, při čemž mnoho z nich se vyskytuje daleko pod výškovou úrovni dosahované v jiných horských pásmech. Stejné se týká mchů, z kterých je až 86 spojených s horami. Na zvláštní pozornost zasluhuje přítomnost endemitu Dicranum sendtneri, jednoho nového druhu v Polsku a čtyřech nových druhů v Sudetách. Zajímavostí je výskyt mchu svítivého potvrzeného v rozpadlinách Velké Hejšoviny a Skalniaka. Kličkující z výtrusu chomáček této rostlinky vytváří velké kulovité buňky odrážející světlné paprsky, a proto tento mech v temných štěrbinách září zelenkavým světlem. Velmi ozdobným druhem často se vyskytujícím na skalách a ve vlhkých smrkových lesích je běloměch, který má silně hygroskopické listy díky speciálním buňkám pohlcujícím vodu. Mimo malé oblasti Stolových hor a malé nadmořské výšky zde roste mnoho cenných form, odrůd a druhů porostů. Ve zpracování Tobolevského pocházejícího z doby před 40 lety byl uveden seznam 214 taksonů, v tom poddruhy a odrůdy endemického charakteru, 2 nové taxony pro vědu, 3 nové druhy pro Polsko a mnoho vysokohorských druhů rostoucích ve Stolových horách v rekordně nízkých polohách. Tyto údaje nutně vyžadují kontrolu, z důvodu značného růstu znečištění ovzduší, na co jsou, jak je známo, porosty velmi citlivé, a také z důvodu zničení mnoha přírodních sídlišť, o to více, že mnoho druhů zahrnuté na zmíněném seznamu było známo z jednotlivých stanovišť. Výtrusné rostliny mají velký podíl na tvoření skalních společenstev. V Národním parku Stolových hor zvlášt zajímavé fytocenózy tohoto typu se vytvořily na přirozených odkryvech slínových skal obsahující vápenec. Převládají v nich nakloněné k vápenci druhy mechorostů, a v dalších etapách sukcese se objevují také společenstva s účastí kapradin a krytosemenných rostlin. Mezi zajímavými druhy kapradin se můžeme setkat se suboceanickými druhy takovými, jako: slezinik zelený, slezinik červený, puchýřník křehký a chráněnými, takovými jak kapradina laločnatá a osladič obecný. Z krytosemenných rostlin v jedním z takových společenstev se vyskytuje lomikámen trsnatý - opravdová rarita ve flóře Parku. Ta bílo kvetoucí, vinoucí se ze skalnych říms polštářková rostlina roste pouze na jedním stanovišti ve Stolových horách a současně jediným v Polsku. Nachází se v Polské Červené knize rostlin, ale je současně vzácným druhem v Evropě. Jiná vyšší rostlina, kterou zde můžeme zmínit a která byla nalezena v popisovaném společenstvu je vzácný v naší flóře řeřišničník písečný Borbásův.
Chcete vědět více?... Vyberte téma
Park Narodowy Gór Stołowych
ul. Słoneczna 31
57-350 Kudowa Zdrój
tel. +48 74/ 8661-436, +48 74/ 8662-097
fax. +48 74/ 8654-918
pngs@pngs.com.pl
Copyright by Park Narodowy Gór Stołowych
Mikroprojekt "Wsparcie edukacji ekologicznej na Pograniczu Kłodzkim" współfinansowany ze środków Europejskiego Funduszu Rozwoju Regionalnego oraz budżetu państwa
za pośrednictwem Euroregionu Glacensis w ramach Programu Operacyjnego Współpracy Transgranicznej Republika Czeska - Rzeczpospolita Polska 2007 - 2013